|
|
Haptický model
SVOBODA, Jaroslav
Bakalářská práce je zpracována v teoreticko-praktické formě. Teoretická část se zabývá pochopením a funkčností gotických obrazů v souvislosti se středověkou mentalitou. Dále nastiňuje provázanost uměleckých proudů v Evropě a v Čechách. Jsou zmíněny nejdůležitější historické pohnutky a nejdůležitější dochované nástěnné a deskové malby v Českých zemích. Práce se také zabývá samostatným námětem madon a jejich významem pro středověkou společnost. V navazující části teoretické práce je analyzován deskový obraz Vyšebrodské madony v souvislosti s jeho umístěním v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě. S ohledem na praktickou část je zmíněna problematika vnímání uměleckých děl lidmi se zrakovým postižením a jejich vhodných kompenzačních pomůcek včetně haptických modelů primárně určených nevidomým a slabozrakým. Cílem praktické práce je přenesení deskové malby zobrazující Vyšebrodskou madonu do reliéfu tak, aby splňoval požadavky kompenzační pomůcky.
|
|
|
Zpracování gotické nástěnné malby jako kompenzační haptické pomůcky pro zrakově postižené
BOUŠKOVÁ, Veronika
Teoreticko-praktická práce se zabývá detailem české nástěnné malby s motivem Panny Marie z období vrcholného středověku. Teoretická část seznamuje s mariánskou tematikou. Popisuje její ikonografii, význam ve výtvarném umění a blíže se specifikuje na rozdělení vyobrazení podle devocionálních námětů. V další části se zaměřuje na popis a rozbor motivu Panny Marie ochranitelky, který je vyobrazen na nástěnné malbě v ambitu klášterního kostela Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. V praktické časti je stěžejní tvorba reliéfu jako haptické pomůcky pro zrakově postižené. Vytvořené reliéfy jsou polychromovanou rekonstrukcí nástěnné malby výše zmíněného motivu. Práce je doplněna ostatními materiály, postupem realizace, skicami a fotodokumentací.
|
|
|
Výjev Zesnutí Bohorodičky - Smrt Panny Marie ve východním a v západním umění od počátku až do 14. století
Růzhová, Barbora ; Jančárková, Julie (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se bude zabývat ikonografií námětu Smrti Panny Marie neboli Zesnutí Bohorodičky v období od 9. do 14. století ve východním a v západním umění. Západním uměním míníme uspořádání Evropy od 9. století a východním země tzv. Byzantské ekumeny. První část této práce se zabývá apokryfními spisy o Smrti Panny Marie, jež byly důležitým ikonografickým zdrojem jak na západě, tak na východě. Také se zde řeší základní ikonografie, tak jak ji najdeme v ikonografických slovnících. Druhá část práce se věnuje nejstarším zobrazením námětu. Ve východním umění se s tímto námětem prvně setkáváme na fragmentárně dochované malbě v Ateni z let 975-980 nebo na fresce ve skalním kostele v Toqali-Kilissé v Kappadokii, která vznikla v 9. nebo v 1. polovině 10. století. V západním umění mezi nejstarší zobrazení námětu patří miniatura v Aethelwoldově Benediktional z let 975-980. Dále se zde práce zabývá dalšími zobrazeními námětu do 14. stol, které mezi sebou ikonograficky porovnává a zjišťuje, jak se vyvíjely. Závěr práce hodnotí, jak se východní a západní umění navzájem ovlivňovalo a především, kdo se kým inspiroval.
|
|
|
Božské i lidské aneb devoční zobrazení ve 14. století s důrazem na vývoj Piety
Cimler, Čestmír ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vznikem nových typů výtvarných děl, jejichž úkolem bylo vzbudit v divákovi silnější emocionální zážitek, který ho měl dovést k niternějšímu prožitku nad utrpením Ježíše Krista a Panny Marie. Tyto tzv. devoční zobrazení začly vznikat na přelomu 13. a 14. století v prostředí mendikantských klášterů a řadíme mezi ně typy mystického Ukřižování, Piety nebo těhotné Panny Marie. V této práci je kladen důraz na ikonografický typ Piety. Pieta jakožto truchlící Panna Marie, která drží v náručí mrtvého Ježíše Krista bezprostředně po sejmutí z kříže je aktuálním námětem po celá staletí, neboť vyjadřuje bolest matky nad ztrátou svého jediného syna. Patří tak k nejpůsobivějším motivům výtvarného umění, který lze parafrázovat na strasti obyčejného lidského života. Ve 14. století se námět Piety postupně rozčlenil do tří základních ikonografických typů (vertikální, horizontální a diagonální), nicméně jeho vznik není dodnes vyjasněn. Mimo prací Wilhema Pindera a Lecha Kalinowského nebylo toto téma dosud podrobněji zpracováno. Základním úkolem této práce je vysvětlení terminologie devočního zobrazení i jeho vznik pomocí shrnutí a kritického zhodnocení dosavadní odborné literatury k tomuto tématu. Hlavní náplň práce představuje stručné objasnění vývoje ikonografického typu Piety na třech...
|
|
|
Poutní legendy v barokních Čechách
Andršová, Tereza ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
V této práci se zabývám kultem Panny Marie v Čechách v pobělohorské době, kdy došlo k výraznému rozvoji mariánské úcty a poutních míst. Kolem poloviny 17. století dochází v českých zemích kvůli bitvě na Bílé hoře a následnému upevnění habsburské moci k podstatným změnám ve společenském uspořádání. Tato práce se primárně věnuje legendám o vzniku poutních míst a knihám zázraků. Při interpretaci legend vycházím hlavně z teorie Victora Turnera, můj pohled na celou problematiku je také ovlivněn knihou Mary Douglas Čistota a nebezpečí. Na příkladu dvou nejvýznamnějších českých míst, Svaté Hory u Příbrami a Staré Boleslavi, se snažím ukázat, jakým způsobem mariánské poutě reagují na společensko-politické změny. Legendy vázající se k poutním místům dokázaly propojovat různá období českých dějin a tím legitimizovat pobělohorskou rekatolizaci stejně jako habsburskou vládu. Dále dokázaly překlenovat sociální rozdíly a uvolňovat společenské napětí, protože v sobě spojují lidi ze všech vrstev společnosti a formulují stav zrušení společenské hierarchie.
|
|
|
Ikonografické motivy v díle Františka Bílka
Matějková, Kamila ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Kamila Matějková: Ikonografické motivy v díle Františka Bílka Abstrakt Bakalářská práce přibližuje dílo Františka Bílka z ikonografického hlediska. Rozděluje Bílkovu tvorbu do tematických skupin podle základních ikonografických motivů a pokouší se určit, z čeho jejich autor vycházel. Nejprve je v práci nastíněna situace českého umění kolem roku 1900 a místo, které v něm František Bílek zaujímal. Poté je věnována pozornost Bílkovu vztahu k umění a jeho osobitému spirituálnímu pojetí. Dále jsou sledovány Bílkovy výtvarné prostředky. Hlavní část práce je zaměřena na rozbor jednotlivých ikonografických námětů, které se v díle Františka Bílka vyskytují. Postupně je tak sledován motiv Krista, motiv Panny Marie, starozákonní motivy, motiv člověka, motiv stromu, dále pak národní témata (husitství, Jednota bratrská). V závěru práce je věnována pozornost tématům, která jsou ovlivněna literárním dílem Otokara Březiny.
|
|
|
Památky mariánského kultu v Plzni (od středověku do baroka)
CHALUPOVÁ, Tereza
Práce zkoumá mariánské památky v Plzni, jejich výskyt, ikonografii a příčiny vzniku jednotlivých typů. Úvodní kapitola shrnuje život Panny Marie. Následující kapitoly se zabývají historií města a církevních řádů působících ve městě. Hlavní částí práce je katalog památek s jejich stručnou historií a popisem. V závěru práce jsou předchozí poznatky shrnuty a zhodnoceny.
|
host ::
RSS.